Jak vzniká výhřez
Výhřez ploténky je jednou z tzv. strukturálních příčin bolesti zad s vyzařováním do dolní končetiny, kdy dochází k přímému poškození tkání organismu. Na vzniku degenerativních změn meziobratlových plotének se samozřejmě podílí přirozené stárnutí, které nicméně můžeme výrazně urychlit nedostatkem pohybové aktivity, častým dlouhým sezením, stereotypními činnostmi nebo nevhodným zatěžováním při pracovní, či sportovní aktivitě. Vlastní výhřez pak vzniká jako jeden z možných důsledků takové degenerace ať již vlivem úrazu, nadměrného namáhání, akutního přetížení, nebo i zcela spontánně.
Dalšími možnými projevy degenerace ploténky jsou její dehydratace, kdy se ploténka snižuje, často následovaná zánětlivými změnami a vrůstáním dříve nepřítomných nervů a cév. Postupně se vytvářejí až kostní výrůstky-osteofyty, vzniká artróza páteře a další degenerativní onemocnění jako zúžení páteřního kanálu (stenóza), spondylolistéza – „posunutí obratlů“ a další bolestivé stavy.
Častým problémem je právě výhřez ploténky, odborně prolaps či hernie disku, laicky někdy označovaný jako vyklouznutá nebo prasklá ploténka. Každou ploténku tvoří pevný vnější vazivový prstenec a rosolovité jádro. Při narušení vnější vrstvy ploténky (v důsledku úrazu, nárazu či opotřebení věkem) se vnitřní část hmoty se tlačí ven. Tím může dojít k utlačení kořene míšního nervu, které působí bolest nejčastěji v některé části dolní končetiny. U bederních plotének se výhřez projevuje nejčastěji mezi obratli L5-S1 a L4-L5.
Jaké typy hernie disku rozlišujeme
Rozlišujeme několik druhů výhřezu. Při začínajícím výhřezu (protruzi) dochází k vyklenutí jádra ploténky, které ale neporušuje vnější pevný prstenec. Tento stav „vyboulení“ se někdy označuje anglickým termínem „bulging“ disk. Pokud se jádro ploténky trhlinou ve vnějším prstenci vytlačí přes vnější okraj, nastává takzvaná extruze. Nejnápadnější formou výhřezu je tzv. sekvestrace, kdy se část vyhřezlého jádra oddělí od disku a jako takzvaný sekvestr (úlomek) může „spadnout“ do páteřního prostoru. Ve všech uvedených případech tím může dojít k utlačování nebo dráždění nervových kořenů s následným šířením bolesti do spádových oblastí nervových kořenů. V horším případě může dojít i ke snížení citlivosti, nebo dokonce svalové síly a pohyblivosti končetiny, a to již může být známkou počínajícího trvalého poškození daného kořene.
Textový obsah webových stránek vyhrezla-plotenka.cz nenahrazuje v žádném případě odborné lékařské či jiné specializované vyšetření. Články mají pouze informativní charakter k dané zdravotní problematice. Pokud se domníváte, že váš aktuální zdravotní stav či zdravotní potíže mohou mít podobnost s popisovanými texty, obraťte se prosím na vašeho ošetřujícího lékaře, fyzioterapeuta nebo jiného příslušného specialistu. Informace těchto webových stránek nejsou v rozporu se Zákonem o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb.a mohou být prezentovány široké veřejnosti.
OSTRAVA
Zdeňka Chalabaly 3041/2, Ostrava
+420 725 932
702
ostrava@europainclinics.cz
MUDr. Jan Farkaš, FIPP
HRADEC KRÁLOVÉ
Turinského 1514/1, Hradec Králové
+420 725 740
277
hradec@europainclinics.cz
MUDr. Michal Matias, FIPP
PLZEŇ
Parková 1254/11a Plzeň (objekt Genetika Plzeň)
+420 722 971
121
plzen@europainclinics.cz
MUDr. Michal Matias, FIPP
ÚSTÍ NAD LABEM
Mírová 2700/8, Ústí nad Labem
+420 725 356
912
usti@europainclinics.cz
MUDr. Róbert Tirpák, FIPP
MILOVICE (OKR. NYMBURK)
Spojovací 873, Milovice (okr. Nymburk)
+420 602 510
856
milovice@europainclinics.cz
MUDr. Róbert Tirpák, FIPP