FAQ

Bolest má z časového hlediska první fázi, tzv. akutní, která je signálem, že je v těle něco špatně. I když je bolest nepříjemná, je vlastně užitečná, protože upozorňuje na něco, co musí být řešeno, odstraněno. Akutní bolest provází nějakou formu poškození tkání, ale odeznívá – pokud odezní její příčina, v poměrně krátkém čase. Může to být v řádu několika hodin, dní až týdnů.

Po určité době trvání bolesti dochází k její takzvané chronifikaci. Je to stav, kdy je bolest již „fixována“ v nervovém systému. Trvá déle než 3 až 6 měsíců a je obecně náročnější pro lékařské ošetření. Pokud máte bolest zad delší než 6 týdnů, je zcela namístě návštěva lékaře, při varovných příznacích i dříve. Včasné zahájení léčby může významně oddálit přechod do chronického bolestivého stavu.

První, akutní fázi provází většinou silná až paralyzující bolest znemožňující prakticky jakoukoliv činnost, proto je na místě klidový režim na lůžku. Najděte si co nejvhodnější úlevovou polohu. U každého je jiná – někdo preferuje polohu na boku s pokrčenou končetinou a podloženou polštářem. Jinému vyhovuje leh na zádech s podloženýma nohama (pod koleny).

Pro utlumení bolesti můžete užívat volně dostupné léky (analgetika s obsahem paracetamolu, nesteroidní antirevmatika). Nicméně tyto léky neřeší příčinu bolesti. Jak dlouho zůstat na lůžku časově je individuální, může to být 1–2 dny, ale u někoho i týden. Dlouhodobý klid však není vhodný zvláště u chronické bolesti, kdy může vést ke zhoršení obtíží. Naopak vhodné je navrátit se k lehké aktivitě a přiměřené zátěži a začít pracovat na odstranění obtíží, nejčastěji ve spolupráci s rehabilitačním lékařem nebo fyzioterapeutem.

Více informací najdete v sekci Léčba / Konzervativní léčba.

Diagnózu výhřezu ploténky vám sdělí váš lékař na základě důkladného klinického vyšetření. Je třeba upozornit, že je řada lidí, kteří mají výhřez ploténky nebo jinou patologickou změnu na páteři, a nevědí o tom, protože nemají žádné symptomy neboli projevy. Výhřez ploténky také nemusí způsobovat žádnou bolest.

Typickým příznakem je bolest dolní končetiny s nebo bez bolesti dolních zad obvykle vzniklá v důsledku určité činnosti, jako je prudké zvednutí předmětu, nepřirozené otočení trupem, dlouhodobé zatížení páteře například v práci, jako následek úrazu, zranění apod.

Magnetická rezonance (MRI) je významnou diagnostickou metodou různých částí lidského těla, a to nejen měkkých tkání a orgánů, ale také kostí, kloubů a páteře. Pro diagnostiku bolestí páteře je zpravidla nejvhodnější zobrazovací metodou a umožňuje potvrdit diagnózu hernie ploténky a zvolit nejvhodnější léčebné řešení.

Je třeba upřesnit, že ploténka sama o sobě za normálních okolností nebolí, protože v ní nejsou žádné krevní cévy ani nervy. Podkladem bolestivého stavu je nejčastěji degenerativní proces, který vede ke vzniku zánětu, vrůstání nových nervů do ploténky a jejich dráždění tímto zánětem, případně prasklinou prstence ploténky a vznikem hernie, která utlačuje a dráždí nervový kořen.

Příčinou bolesti, které spojujeme s ploténkou, ale mohou být i zúžení v páteřním prostoru, dále ve spojitosti s úrazy, zraněními, nádory, záněty infekční povahy a jinými indikacemi.

Intervenční diagnostika je soubor vyšetřovacích metod a jejich cílem je najít zdroj (tzv. generátor) bolesti. K tomu se používají diagnostické výkony, které se provádějí ambulantně na zákrokovém sále příslušného pracoviště. Probíhají v lokální anestezii a v délce trvání do 20 minut.

Pacient leží na břiše pro co nejlepší přístup lékaře k páteři s poodhalenou částí zad. Po injekční aplikaci je místo vpichu ošetřeno a zkontrolováno správné umístění léčiva pod RTG C-ramenem, případně ultrazvukem. Výkony nejsou až na malé píchnutí bolestivé, pacient může někdy pociťovat menší bolest či tlak, které však odezní. Některé z diagnostických výkonů mohou ulevit od bolesti na určitou delší dobu, zpravidla to nicméně není primárním cílem aplikace – tím je v první fázi především diagnostika.

Operace ploténky je vždy poslední možností léčby a zvažuje se v případě, kdy byly vyčerpány všechny možnosti konzervativní (neoperační) léčby a nedošlo ke zlepšení stavu, nemá efekt rehabilitace, bolesti se u pacienta zhoršují. Většina vyhřezlých plotének však dobře reaguje na nechirurgickou léčbu, bolest odeznívá po 4 až 6 týdnech.

O operaci by se mělo uvažovat až poté, co vyzkoušíte několik měsíců nechirurgické léčby. Existují také vzácné případy, kdy je nutné přistoupit k urgentnímu operačnímu řešení, zejména ve spojitosti s progresivní slabostí dolních končetin nebo u tzv. syndromu equina cauda (komprese nervových kořenů v lumbosakrálním páteřním kanálu, která může ovlivnit funkci močového měchýře a střev).

Miniinvazivní a endoskopické výkony patří k nejpokročilejším postupům oboru intervenční léčby bolesti. Jedná se o endoskopické výkony pod kontrolou rentgenu a videonavigace, které jsou spojeny s řadou významných přínosů pro pacienta.

Díky jejich šetrnému charakteru dochází oproti klasické operaci k minimálnímu poškození svalů kolem páteře a dalších měkkých tkání. Tím se snižuje pooperační bolest, výrazně se urychluje rekonvalescence a zachovává funkční stabilizace páteře. Výhodou je i kratší doba trvání výkonu a menší riziko pooperačních komplikací jako jsou infekce, krvácení nebo tvorba zjizvené tkáně. Pacient je v průběhu výkonu v lokální, vzácně lehké celkové anestezii.

Pro miniinvazivní a endoskopické zákroky postačuje jeden operační vstup o délce 8 až 10 mm, kudy se do páteřního prostoru zavádí pracovní nástroje a endoskopická kamera. Operatér tak pracuje pod permanentní kontrolou videa.

Výhodou výkonů je i to, že není nutná hospitalizace. Po provedeném výkonu a doporučené době odpočinku na odpočinkovém sále (cca 120 min) můžete zahájit rekonvalescenci v pohodlí vašeho domova.

Jedná se o velmi individuální dobu, která se odvíjí od celé řady faktorů. Průměrná doba hojení měkkých tkání je 4 až 6 týdnů. U někoho může dojít ke zlepšení dříve. Závisí na typu a velikosti výhřezu ploténky, úrovni páteře, kde došlo k herniaci. Návrat ke každodenním činnostem se také odvíjí od celkového zdravotního stavu pacienta, jeho životního stylu.

Každá operace je zásah do organismu. V případě endoskopických výkonů je výhodou především to, že má velmi šetrný minimálně invazivní charakter. Tak jako u každé metody, i v případě intervenční léčby se může v některých případech ukázat, že není pro pacienta vhodným řešením, případně je přítomna některá z kontraindikací.

Nejčastějším důvodem nespokojenosti s operací je však nový výhřez ploténky, takzvaná rehernie, která se vyskytuje nezávisle na použité metodě u 5–10 % pacientů (viz následující otázka).

Opětovné vyhřeznutí ploténky se nazývá reherniace, a při nesprávných pohybových návycích se může projevit až u 10 % pacientů po operaci. Proto je zcela nezbytné – zejména v prvních 2–3 týdnech po operaci, kdy je riziko nejvyšší, důsledně dbát pokynů a doporučení lékaře, a dodržovat režimová opatření.

V dlouhodobém horizontu je prevencí pravidelné cvičení. Pokud k rehernii přesto dojde, je jednou z výhod endoskopického operování také možnost reoperace se srovnatelným rizikem k první operaci. Tedy další operace není zásadně náročnější než ta první a endoskopie nezavírá vrátka pro další případné řešení.

Bolest je především subjektivní, velmi osobní zkušenost. Míru její intenzity mohou výrazně ovlivnit nejen fyzické faktory (především ztráta citlivosti a/nebo mobility pohybového aparátu), ale i psychické faktory (únava, stres, úzkost, deprese). Naopak se bolest také může zvyšovat kvůli různým psychologickým faktorům v životě pacienta. Je proto důležité léčit obojí.

Nikdo neví lépe než vy, jak se cítíte. Sdělte proto svému lékaři s důvěrou vše, co vás ve vašem aktuálním zdravotním stavu spojeném s bolestí trápí. Cílem léčby je nejen dosažení úlevy od bolesti, ale i zlepšení kvality vašeho života.